Jako dárek, který budete znovu a znovu rozkrývat
Nabídla jsem vám konkrétní návody a snažila jsem se vám nastínit, proč je znalost víc než domněnky a všechny přínosy, které vám to do života dá. A teď je to tady - máte hotovo!
Stejně jako má mít každá křesťanská rodina na očích kříž, je dobré mít na očích i svou rodinnou historii. Každý, kdo se jednou začne zajímat o osudy svých předků, musí časem tuto zkušenost udělat. Jak? Začnete si jednoduše uvědomovat, jak vás nabyté střípky z vaší minulosti začínají ovlivňovat. Však víte, psala jsem už o tom v článku CO VÁM GOOGLE NEŘEKNE.
A teď si představte, že jste se do toho jednou opravdu pustili, pomaloučku se vyptali, koho se dalo, zajeli jste se poradit o chybějících datech na matriky nebo jste se pomalu zaučili vyhledávat informace po zdigitalizovaných archivech; cestou jste narazili na spoustu zajímavých dobových pohlednic nebo rodinných záběrů rodišť vašich předků... a teď to máte všechno u sebe, v sobě, jste toho plní a rádi byste nabyté informace a zajímavosti předali svým potomkům.
O tom, jak svým blízkým usnadnit orientaci ve všech získaných informacích, jsem se už dříve rozepisovala v příspěvku Jak na přehlednost. A teď už je to opravdu tady, máte své dílo v rukou! Jenom vy tušíte, kolik úsilí vás to všechno stálo, jak moc jste si mnohdy museli lámat hlavu, kde získat další indicie do mozaiky svých předků. Vidíte to na archu, který ještě voní tiskárnou; nebo v knize, kterou jste si vlastnoručně kousek po kousku sepisovali. Kdyby někdo chtěl jen spočítat, kolik osob se vám podařilo zjistit s dalšími detaily, bylo by jich určitě na desítky, ne-li pár stovek.
A vaši blízcí už jsou vedle vás a nemohou odtrhnout oči od zajímavých zjištění, které jim ještě nikdo nevyprávěl. Netušili, že ten dům, kolem kterého už tolikrát projeli, postavili příbuzní a vaše prabába u nich sloužila. Měla jen 10 let, když si ji její teta vzala na výpomoc.
Netušili, že v hotelu, kolem kterého každý týden chodí, se brali jejich prarodiče nebo že ty louky, ze kterých je tak pěkný výhled, obhospodařovali vaši předci.
Slyší poprvé, že se jejich rodina mohla jmenovat úplně jinak, kdyby si vašeho praděda neosvojil o 3 generace dříve nový otčím.
Neměli ponětí, že předci rodu byli dobře zaopatřenými sedláky, bezzemky nebo dělali řemeslo, po němž dokonce nesou své příjmení.
A na oslavě po předání takového pokladu na sebe strhne veškerou pozornost, takže všechny ostatní rozhovory utichají a oslavenec už není schopen s nikým komunikovat a jeho veškerou pozornost má váš dárek. Čas běží a po oslavenci stále ani vidu ani slechu a to si šel svůj dar jen odložit na bezpečné místo.
...
A teď si představte, že jste se během své cesty po uličkách minulosti dostali i k možnosti vyzkoumat genetickou stopu svých předků. Dostanete nějaký výsledek, který vám napoví, z které končiny světa že přišli. Ale tím to stále nekončí...
Pokud jste se při testování DNA registrovali u celosvětové genealogické společnosti jako je třeba MyHeritage, po nějaké době vám může přijít zajímavá shoda třeba s paní, která je z místa, kde byl váš předek na frontě a ona se narodila záhy poté. Nenese stejné jméno, ale má stejné geny…
Takové a mnohé jiné zajímavosti na vás dříve či později čekají, pokud dáte šanci rodinné historii. Budete stále znovu a znovu rozkrývat příběhy, které vám kolují v žilách.
Přesun ke kořenům nečiníme proto, abychom vynesli něčí minulost, ale abychom pochopili svou přítomnost.
Francesco Petrarca