12. KROK: MAPY

Seznámili jste se se všemi základními zdroji, které můžete využít pro hledání svých kořenů. Nahlédli jste už ale někdy do starých map, které vám řeknou nejvíc o místě života předků?

Dopředu předesílám, že veškeré informace a zdroje budou využívat pouze zveřejněné mapy na internetu, což pro nás představuje velké usnadnění! Následným porovnáváním starých a dnešních map se dají pak sepsat celé rodové kroniky!

Vyhledání obce a stavení

Při pátrání po rodinné historii jste se dostali už tak daleko, že znáte lokalizaci obce, kterou bezpečně určíme pomocí internetového vyhledávače mapy.cz nebo maps.google.com

Nejlepší na orientaci jsou turistické mapy, ve kterých hned vidíte vrstevnice, oblastní názvy, vodní toky i místní památky.

Pokud máte jasno v lokalizaci, můžete se překliknout i do leteckého zobrazení, díky kterému budete mít i jasnější vizuální představu. (Toto snímkování se už dělá každý rok, přičemž mapy.cz snímkují každé dva roky.)

Protože ale málokterá mapa zobrazuje čísla popisná, nemusí být často hned patrné, kde hledaný dům leží. Pro tento případ je velkou pomocí Katastr nemovitostí, který eviduje držitele jednotlivých staveb i parcel v celé ČR. Tento nástroj vám přesně ukáže, kde se hledaný dům nachází. K tomu účelu využijte Nahlížení do katastru nemovitostí, kde můžete hledat podle čísla popisného, evidenčního, ale i parcelního. Můžete si nechat zobrazit i katastrální mapu.

Jak zjistit dnešní název obce?

V průběhu minulosti docházelo k přejmenovávání obcí a měst, takže nás nepřekvapí, když ve starých mapách najdete německé názvy. Ale i v novodobé historii se přejmenovaly např. Otrokovice na Baťov (1938). Po II. světové válce se Frývaldov zase přejmenoval na Jeseník stejně jako další německy znějící názvy měst a obcí. I ruští mocipáni měli ve zvyku pojmenovávat města po svých představitelích, čemuž u nás neuniklo město Zlín a získalo svůj nový název po 1. socialistickém prezidentovi.

Může se tedy stát, že obec či město např. v pohraničí bylo přejmenováno nebo se měnily hranice katastru obce. Zde pomohou historické mapy, místopisné slovníky a logika.

Když začneme ok konce, tak vycházejme z "akčního radiusu", který byli dříve schopní lidé obsáhnout. Je založen na faktu, že se naši předci většinou pohybovali pěšky - takže byli ochotni nějakých 15 km nést zboží na trh tak, aby se stihli zase na noc vrátit. Stejně tak to pak probíhalo s hledáním nevěsty, přičemž bylo ještě rozumné hledat v okruhu jednoho panství. Hledejte tedy nejdříve v nejbližším okolí.

Pokud tušíte oblast, pomohou vám s tím např. mapy.cz, kde je možnost zobrazit i historickou mapu z 19. století (Druhé vojenské mapování).

(Pro případ německých názvů měst vám poradí místopisné slovníky, které uvádění české i německé názvy měst. Pro Čechy Popis králowstwí českého w jazyku českém i německém od Františka Palackého. Pro Moravu a Slezsko pak Historický místopis země Moravskoslezské od Ladislava Hosáka.)

Nyní máte přesné určení obce a už můžete najít dům na některé ze starých map, které vám pomohou doslova se přenést do doby 1. pol. 19. století.

Když přeskočíme mapu Johanna Christopha Műhlera (obr. nahoře) a První vojenské mapování, které se dělalo ze sedla a zobrazovaly převážně zemědělskou krajinu našeho území, nabízí se pro mě snad nejzajímavější zpracování podrobných map STABILNÍHO KATASTRU z let 1826-1843, které vás seznámí s půdorysnou podobou domu i rozložením celé obce v kolorované podobě. Tyto mapy vznikaly na celém území rakouské monarchie z důvodu přesného podkladu pro stanovování pozemkové daně. Základní jednotkou byla katastrální obec, takže vyhledávání je jednoduše po obcích. U pozemků se evidovala jejich velikost, poloha a čistý výnos. Na těchto mapách je založen dnešní katastr nemovitostí. Vznikly tak mapy pro každou obec zvlášť a finální tzv. Císařský (povinný) otisk byl pak archivován. Dnes je najdete na Ústředním archivu zeměměřictví a katastru. V těchto otiscích jsou ale zanesena pouze parcelní čísla.

Nejvíce informací včetně jmen majitelů a čísel popisných obsahují tzv. indikační skici, což byly pracovní listy zmíněných map, ze kterých získáte hned představu třeba o tom, které domy v obci byly zděné – nespalné (červenorůžová barva) a které dřevěné – spalné nebo roubené (žlutá barva).

Vše najdete v legendě k mapě:

Takže když si vezmete svého předka, který žil v této době, můžete si najít pozemky (louky a lesy), které patřily k tomu danému majiteli a parcele a jak byly využívány.

Následovalo Druhé vojenské mapování (to nabízí také portál mapy.cz), které už zachycují některé změny průmyslové revoluce, ale stále nebyly dostatečně aktuální pro potřeby vedení Prusko-rakouské války. 

Ty naplnily až mapy Třetího vojenského mapování, které proběhlo v letech 1876-1880 po porážce zmíněného tažení (změnily se např. místa brodů, některé silnice se překlenuly jinam a vojska nabírala zpoždění). Toto mapování již obsahuje vrstevnice, sklony jsou však stále řešeny tmavším šrafováním. Nejvíce se ale podobají dnešním turistickým mapám.

TIP: Určitě stojí za zkoušku porovnat si na vámi vybraném detailu všechny 3 vojenské mapování vedle sebe spolu s dnešní turistickou a nejlépe uvidíte změny, ke kterým v průběhu let na vaší lokalitě docházelo.

Další možností jsou tzv. Speciální mapy, které vznikly překreslením map III. vojenského mapování (vznikly již koncem 19. století).

Anebo třeba mapy panství, které najdete na https://www.chartae-antiquae.cz/cs Najdete zde ale veškeré možné mapy z oblasti, kterou si v mapě ČR přiblížením vyberete. Už po první návštěvě tohoto vyhledávače se možná právě tento stane vaším oblíbeným. Každý objev mapy, na které najdete hledané, je hotovým pokladem plným zajímavých zjištění!

Speciální mapy byly v 50. letech 20. století nahrazeny Topografickými mapami Topo S-1952. Protože mapování proběhlo v letech 1952-1957, je tak v mnoha místech naposledy zakreslena krajina před likvidačními zásahy socialistického režimu. Topo S-1952 také často zachytily zanikající sídla ve vysídlovaném pohraničí.

Úžasným zdrojem jsou Letecké fotomapy z let 1947-1958, na kterých se jedinečně zobrazují změny proměn způsobené kolektivizací. Nechtěli byste i vy vidět svou obec nebo město před sedmdesáti lety, nezcelené lány a různorodé využité zemědělských ploch? Stránka má vynikající funkce, kdy můžete snímek lehce porovnat se současným stavem nebo třeba díky zobrazení parcel najít svůj pozemek.

Následným porovnáváním starých a dnešních map se dají pak sepsat celé rodové kroniky!

Kde najít všechny zmíněné mapy?

Archivní mapy (Ústřední archiv zeměměřičství a katastru)

Staré mapy

Geoprohlížeč ČÚZK

+ Návod, jak postupovat ve vyhledávání na Geoprohlížeč ČÚZK nebo Archivní mapy (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru) si rozklikněte ZDE

Mollova mapová sbírka

Závěrem

Toto byl poslední díl do mozaiky základů každého zapáleného rodopisce, který pátrá po rodinné historii. Pokud jste došli až k tomuto závěrečnému kroku, můžete si už opravdu blahopřát!

Během svého pátrání jste si určitě potvrdili nebo vyvrátili některé z rodinných historek. Možná jste zjistili podobně jako já, že vaši prapředci zastávali i funkce představených v obci – fojtů i purkmistrů ve městě, prabába opravdu dělala kojnou ve Vídni a vaše rodina je ze starého valašského rodu.

Protože je to už ale opravdu práce pro zkušené genealogy, je dobré umět se pochválit za jakýkoliv odvedený kus práce! A pokud by vás stále zajímalo, jak to bylo s těmi vašimi předky o něco hlouběji do minulosti, třeba přizvat na pomoc i odborníka.

Utváření rodokmenu je běh na dlouhou trať, na týdny, roky ... proto doufám, že se nenecháte ničím odradit a že Vám byl tento návod k něčem užitečný. Popřeji Vám tedy, ať vás nikdy neopouští detektivní důvtip, výdrž a pevné nervy k vyhledávání Vašich kořenů.

A ať se Vám řádky Vašich dohledaných předků potěšeně rozrůstají!

Podkladová data © ČÚZK